Krádež v obchodě, falešná obvinění a boj se security

Vážení čtenáři!

«V dnešní uspěchané době, každý z nás nakupuje alespoň jednou týdně ve všemožných marketech a obchodních domech. S tím jsou však spojená určitá nepříjemná omezení, kterými se obchody brání. Jenže mají na to vůbec právo? A jak je to vlastně s právy a povinnostmi vás zákazníků?
Obchodní domy samozřejmě mají právo chránit své zboží. Vždycky se kradlo a krást bude. Někomu prostě obyčejné nakupování nepřijde tak zajímavé, jako nákup za pět prstů. Právě z tohoto důvodu nemají obchody jinou možnost, než na své prodejny nasadit různé ochranky, ostrahy, detektivy a další rádoby muže zákona. Na místě je ale slovo rádoby, protože členové ochranky s těmi opravdovými strážci zákona nemají vůbec nic společného. To ale většina z nás jako zákazníků vůbec netuší. Právě nevědomosti pak bez větších problémů čerpají tito hlídači majetku obchodů.
Zákazník nemá vůči obchodu ani jeho ochráncům, žádné a to ani ty nejmenší závazky, natožpak povinnosti. Vy jste v obchodě host a obchod si vás musí předcházet, protože jenom na vás závisí jeho další přežití. Ochranky zde sice slouží k ochraně obchodů, jejich skutečný význam je však ve výsledku zanedbatelný. Ale postupně. Řekněme si, co si k vám vlastně mohou nebo nemohou dovolit: Mohou vás slušným způsobem požádat, zda by mohli nahlédnout do obsahu vaší tašky. Mohou vás poprosit, aby jste s nimi počkali na příjezd policie. Samozřejmě mohou chodit obchodem a kontrolovat, ovšem pouze pohledem, zda někdo někde nekrade. Takže tohle mohou a tím to hasne. Důležité je však uvědomit si význam slova mohou.
Ochranka se většinou tváří, že je tím, kdo má právo podobné věci po zákazníkovi chtít a ten nemá jinou možnost než uposlechnout. Opak je ale pravdou. Uniforma ze securiťáka policistu nedělá.Vy v žádném případě nejste povinni předkládat obsah svojí tašky k nahlédnutí. Jde jednoznačně o zasahování do vaší osobní svobody a tím pádem o trestný čin. Pokud se ochranka nedá odradit a přesto vám do tašky nahlédne, pak máte právo podat na ni i samotný obchod trestní oznámení. Tento postup vám mohu vřele doporučit, neboť jde o jedinou možnost, jak se bránit proti šikaně obchodních řetězců. Osobně musím přiznat, že já jsem se v podobném případě takto nezachoval a velice toho lituji. Tehdy na mě neskutečným způsobem dotíral jeden skrytý detektiv (tedy ochranka v civilu), bohužel jsem spěchal na autobus a i když jsem věděl, že proti mně nic nemá, nezbylo mi než tašku ukázat, abych stíhal. Proto pokud vám mohu radit, nedejte se.
V případě, že tašku nepředložíte, ochranka vás většinou vyzve k tomu, aby jste s nimi vyčkali příjezdu policie. Vy, jako neprávem obviněný zákazník, této výzvy samozřejmě nemusíte uposlechnout a ochranka nemá právo vám v odchodu z prodejny jakkoliv bránit. Stejně tak se nedejte zastrašit výhružkou typu, že pokud bude ochranka nucena zavolat policii, budete muset zaplatit její výjezd. To není pravda a nemusíte se toho vůbec obávat. Pokud tedy dojde k tomu, že se vás ochranka bude snažit zadržet, jde opět o překročení jejích pravomocí a v okamžiku, kdy přijede policie, stačí jen podat trestní oznámení. Situace se poté řeší mnohem snadněji a samozřejmě ve váš prospěch. Člen ochranky váš může zadržet pouze v případě, že má jasný důkaz o vaší krádeži, to znamená, že vás zachytila jedna z kamer nebo vás při krádeži viděl přímo očitý svědek. My se však bavíme o situaci, kdy máte zcela čistý štít. V tom případě, vám nemá nikdo právo bránit ve svobodném odchodu z obchodu.
Pokud však přece jen podlehnete a rozhodnete se počkat na příjezd policie, vězte, že situace ohledně vašich práv se nijak nemění. Ani policie, pokud nemá žádný přímý důkaz, jak jsme uvedli výše, nemá právo provést osobní prohlídku. Pokud by jste odmítli k prohlídce přistoupit, vědomi si toho, že jste zcela nevinní, policie s vámi nic nezmůže. Pokud by však muži zákona přesto k této prohlídce přistoupili, i oni by se tím dopustili trestného činu. Vy se sice proti tomu přímému útoku nemůže nijak bránit, avšak v případě vaší neviny, která se záhy prokáže, můžete stejně jako proti ochrance obchodu tak i proti Polici Čr nebo jakékoliv městské policii podat trestní oznámení. Když už nic jiného, měli by jste být odškodněni alespoň prostřednictvím omluvy, která je v daném případě, sice slabou záplatou, přesto však dosáhnete jistého zadostiučinění.
Tedy shrnutím. Vy jako zákazník, nemáte žádnou povinnost vůči ochrance, obchodu a dokonce ani policii, pokud nemají žádný přímý důkaz toho, že jste se dopustili trestného činu. Ochranka v případech, které jsme si výše uvedli sází na nevědomost a neznalost vašich práv. Nejste tedy povinni předkládat své osobní věci k nahlédnutí, ani čekat do příjezdu policie a nebudete také platit policejní výjezd, to je absolutní nesmysl. Nakonec nejste povinni podstoupit ani osobní prohlídku příslušníkem policie, pokud tento nemá přímý důkaz vašeho trestného činu.
Takže závěrem, nebojte se bránit a šikaně ochranek obchodů se postavit. Jste svobodným člověkem s právy, která vám nikdo nemůže upírat. Kdyby k tomu, ale přece jen došlo, neváhejte podat trestní oznámení. Je třeba se bránit, protože pokud se necháte zastrašovat, ochranka získá klamné zdání toho, že si k vám může dovolit cokoliv».